Illustration des Artikels Inspirierende Geschichten von Frauen und wie sie die Welt verändert haben!

Inspirierende Geschichten von Frauen und wie sie die Welt verändert haben


Veröffentlicht auf
Artikel angesehen •

Anzahl der Kommentare zum Artikel
Bewertung der Artikel •

Přemýšlela jsem, jaké ženy mě zaujaly svým osudem, v čem byly výjimečné ve své době a v čem mohou inspirovat dodnes...

Je těžké vybrat pár jmen, protože je jich mnoho a jejich příběhy se nedají srovnávat. Přesto jsem nakonec zůstala u těchto tří: Milada Horáková, Florence Nightingale a Marie-Curie Sklodowská.

 

Milada Horáková (roz. Králová)

(1901 - 27. 6. 1950)

Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Provdala se za Bohuslava Horáka. Byla členkou Československé strany národně socialistické. V roce 1940 byla i s manželem zatčena, 2 roky strávila
v Terezíně. Od roku 1945 byla poslankyní Ústavodárného národního shromáždění, mandátu se vzdala v den smrti ministra zahraničí Jana Masaryka. 27. září 1947 byla zatčena. V rámci vykonstruovaného monstrprocesu byla odsouzena k smrti a oběšena 27. 6. 1950. Tento den se stal Dnem památky obětem komunistického režimu. Rozsudek byl zrušen Nejvyšším soudem v roce 1968 a uznán nezákonným. K její plné rehabilitaci došlo až v roce 1990.

Milada Horáková byla nesmírně statečná žena, do poslední chvíle bojovala za právo a demokracii, zároveň vše, co se jí v životě dělo, přijímala s pokorou. Na konci svého života myslela na své nejbližší, kterým napsala dopisy na rozloučenou. Uvedu zde pár úryvků z nich, které mě osobně velmi zaujaly.

„Moji milovaní, četla jsem kdesi nedávno, že dopis je jako světlo, a paprsek hvězdy. Přichází k lidem a ozařuje je často, když už jeho zdroj dávno vyhasl a neexistuje. A přece je lidem z něho jasno a svítí jim.“

Milada Horáková vždy myslela na své blízké s láskou v srdci, také na svou rodnou zemi.

„Nelitujte mě. Žila jsem život plný, opravdový život, který nestál, nezahníval, ale prudce tekl a vířil. Někdy mne otloukal a poznala jsem jeho tvrdost a těžkosti, jindy zas hladil a smál se sluncem. Byl to prostě skutečný život, a já jsem zaň Bohu neskonale vděčná.“

Měla neskutečně těžký osud, přesto si nikdy sama nestěžovala. V jejím životě jí hodně pomáhala víra v Boha. Až mrazí, když čtete její řádky z dopisů, s jakou pokorou a soucitem ke svým blízkým je píše.

„Život je tvrdý, ten se nemazlí a za jedno pohlazení Ti dá deset ran. Zvykni si na to raději hned, ale nepoddávej se tomu – rozhodni se s ním bojovat.“

Vnímám její obrovskou vnitřní sílu, píše se starostí o své blízké a jedná v souladu se svým morálním přesvědčením, obdivuji s jakým klidem se obhajuje a přitom nevynechá důležitá sdělení, která chce předat a za kterými si stojí. Myslím si, že nám všem může být velkou inspirací, nejen její statečnost, ale i celkový přístup k životu – k jeho darům i jeho někdy drsné skutečnosti.

„Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše Milada“

 

Zdroje:

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/film-vs-realita-milada-horakova_1711010820_kro

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/na-sebe-vubec-nemyslela-kdyz-sla-milada-horakova-na-smrt- dal/r~e3ec97eaac8711ea842f0cc47ab5f122/

https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/tento-boj-jsem-prohrala-pred-72-lety-komuniste- popravili-miladu-horakovou

 

Florence Nightingale

(1820-1910) („Dáma s lampou“)

Své křestní jméno Florence nesla po Florencii, kde se narodila, ačkoli se s rodinou přestěhovali do Anglie. Byla šlechtického původu, navzdory protestům rodiny se rozhodla pro tehdy ještě neexistující povolání vyškolené ošetřovatelky, jehož se stala zakladatelkou. Je autorkou odborné literatury a průkopnicí srovnávací lékařské statistiky.

Florence vnímala, že problémem tehdejšího zdravotnictví v Anglii bylo špatné prostředí pro pacienty, minimální hygiena, nedostatečná vzdělanost sester, chybějící organizace práce a v neposlední řadě lidský přístup k nemocnému.

V Krymské válce neúnavně pracovala mezi raněnými vojáky, obcházela je i v noci s lampou a kontrolovala jejich stav, povídala si s nimi a snažila se jim ulevit od bolestí. Odtud pochází i její přezdívka „Dáma s lampou“.

Podařilo se jí přesvědčit lékaře, kteří ke zraněným původně ženy vůbec nechtěli pouštět, aby ji nechali pracovat s pacienty a zároveň se díky ní podařilo zachránit mnoho životů.

Zasloužila se o zlepšení hygienických podmínek, své závěry prezentovala pomocí statistického grafu. Položila základy ošetřovatelského modelu, který se používá dodnes.

V době 19. století to jako žena neměla vůbec jednoduché, zároveň u své konzervativní rodiny nenašla podporu ke svým plánům věnovat se péči o nemocné, přesto Florence Nightingale to cítila jako své poslání a dar od Boha, jak plyne i z jejího citátu:

„Ti, jimž je dopřáno svobodně a zcela osobně sloužit, měli by toto štěstí přijmout jako lidé, kteří tím získávají pokoru. Vždy by měli být pamětlivi toho, že mnozí by chtěli a dovedli jednat jako oni, ale nemohou. Proto každý, kdo má to štěstí a smí přinášet pomoc a dobro, měl by pochopit, že se mu tím dostává velké milosti.“ (Florence Nightingale)

Zakladatel Červeného kříže se zmínil, že velkou inspirací mu byla právě Florence Nightingale.

Je inspirací i pro mě, přestože nejsem zdravotní sestra, pohybovala jsem se také v oblasti zdravotnictví. K svému životu přistupovala s pokorou, s trpělivostí, láskou, vírou a obětavostí.

 

Zdroje:

https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/19150/41294/dokument_c_1_zivotopis.pdf https://www.zzmv.cz/florence-dama-s-lampou-mezinarodni-den-sester https://www.history.com/topics/womens-history/florence-nightingale-1florence-nightingale-1

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1323930-matka-osetrovatelek-nightingalova-k-jeji-sluzbe-ji- povolal-buh

 

Marie-Curie Sklodowská

(1867-1934)

Žena, které se podařilo získat hned dvě Nobelovy ceny. Jednu za fyziku a druhou za chemii. Její objevy mají obrovský význam dodnes.

Narodila se ve Varšavě a přestěhovala se kvůli studiu na Sorbonně do Francie. Sorbonna byla jedna z mála univerzit, kde v té době mohly studovat i ženy. Zkoumala se svým manželem uranovou sůl, ta vyzařovala rentgenové záření, jak zjistil Henri Becquerel.

Záření pochází z atomu – základní nezničitelné stavební jednotky jakéhokoliv prvku. To byla zásadní myšlenka, která vedla k dalšímu rozvoji v oblasti atomové fyziky.

Druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii získala za své objevy prvků polonia a radia. Polonium nazvala po své rodné zemi.

Brzy po objevení radia se začalo hojně využívat jeho typicky nazelenalé záře.

Využití našla nejen jako osvětlení ciferníků, ale také v oblasti lékařství. Např. při léčení křečových žil, akné, epilepsii... V té době Marii- Curie Sklodowskou napadlo použít radiaci ke zmenšování rakovinových nádorů.

Během 1. světové války dokázala dopomoci ke zprostředkování radiologických vozů, které převážely rentgenovou technologii do první linie. Vyšetřili pomocí ní celkem více než 3 milióny případů zranění francouzských vojáků.

Byla to skromná žena, profesor Einstein o ní řekl, že „byla jedna z mála, které sláva nestoupla do hlavy.“ Při válce ukázala své dobré srdce i odvahu. Byla velmi pečlivá a svému výzkumu obětovala mnoho. Ve své době ještě nic netušila o negativních důsledcích radioaktivity a nevěděla, že by se při své práci měla chránit. Zemřela na aplastickou anémii v roce 1934.

Její odkaz však žije dodnes. Pro mě osobně je velkou inspirací, přesto zároveň i varováním, že při své horlivosti můžeme zapomenout sami na sebe.

 

Zdroje:

https://www.nespechej.cz/clanky/marie-curie-sklodowska-20230117- 854.html?gclid=Cj0KCQjw9deiBhC1ARIsAHLjR2DefS56pYITl- YeJrlkehFURx1YDrN0ou2juUlRgSAM9WHEyV3PD6kaAndBEALw_wcB

https://m.zivotopis.osobnosti.cz/marie-curie-sklodowska.php

 

Všechny tři přijímaly svůj osud s pokorou, přistupovaly s účastí k ostatním lidem, ať už trpícím za války nebo v důsledku komunistického režimu.

Florence Nightingale šla za svým snem nebo spíše údělem. Když jsem se rozhodovala, co bych v životě chtěla dělat za práci, cítila jsem něco podobného jako ona. Chtěla jsem se věnovat lidem, snad od samého počátku jsem vnímala práci s lidmi jako pro mě obohacují a zároveň jsem měla v sobě touhu pomáhat druhým.

Marie - Curie Sklodowská měla stejně jako já ráda chemii. Pracovala s velkým nasazením a zároveň se zajímala o osudy ostatních lidí. I když by měla být rozhodně na co hrdá, byla to velmi skromná žena.

Milada Horáková mi připomíná, že i za velmi těžkých situací lze vnímat to dobré.

 

Přiznám se, že byly chvíle, kdy jsem se nechovala moc statečně, někdy se člověk snadno poddá svým pocitům a reaguje pak nepřiměřeně situaci. Nemyslím tím, abychom neprožívali, co cítíme. Jen za každým mrakem lze vidět stříbrný okraj. A Milada Horáková ho viděla.

 

Kdybych měla říct, co mají tyto tři ženy společné, pak si myslím, že každá z nich to měla ve své době obtížné, ale i tak dokázala, že její myšlenky jsou s námi i nyní.


Koho byste vybrali Vy? Kdo myslíte, že může být inspirací pro ostatní?



Neueste Artikelbewertung

Fügen Sie eine Artikelbewertung hinzu

Nur angemeldete Benutzer können eine Bewertung für den Artikel abgeben.

Neueste Artikelkommentare

Neueste Artikelkommentare

Nur angemeldete Benutzer können Kommentare zum Artikel hinterlassen.

Bild des Autors Marie Kučerová!
Bild des Autors: Marie Kučerová!

Marie Kučerová

Mníšek pod Brdy, Tschechische Republik

Für mich ist das Schreiben eine Gelegenheit, meine Gedanken auszudrücken, in die Welt meiner Figuren einzutauchen, und es ist auch ein Moment für mich selbst....

Illustration des Artikels !

Artikel angesehen:
Bild des Autors: !
Illustration des Artikels !

Artikel angesehen:
Bild des Autors: !
Illustration des Artikels !

Artikel angesehen:
Bild des Autors: !
Möchten Sie die Nachrichten verfolgen?

Informieren Sie sich...