Ilustrační obrázek článku Hudba – terapie nebo inspirace? !

Hudba – terapie nebo inspirace? 


Zveřejněno dne
Článek zobrazen •

Počet komentářů k článku
Hodnocení článku •

S muzikoterapií jsem se poprvé setkala ve škole, když jsme se byli podívat, jak taková terapie probíhá, s naší třídou. Tehdy jsem poznala muzikoterapeutku PhDr. Markétu Gerlichovou, Ph.D., u níž jsem absolvovala i většinu z mnou navštívených muzikoterapeutických kurzů.  

 

Muzikoterapie využívá hudby, zvuků, tónu, ale i ticha. Setkáváme se s ní již v prenatálním období, kdy plod vnímá především melodii a rytmus hlasu maminky (je vhodné mu zpívat). 

 

Muzikoterapie je součástí tzv. expresivních terapií (podobně jako arteterapie, dramaterapie či taneční a pohybová terapie). Často se jejich využití prolíná, např. muzikomalba či pohyb v rytmu hudby nebo technika zrcadlení využívaná jak v muzikoterapii, tak v taneční a pohybové terapii. 

 

Můžeme se setkat s různými technikami při muzikoterapii, ze základních uvedu tyto: improvizace, interpretace, poslech, kompozice (skládání písní). 

 

Muzikoterapeut provází klienta pomocí těchto technik v terapeutickém procesu. 

 

Sama jsem se jednou zúčastnila jako klient muzikoterapie. Měla jsem možnost vyjádřit své pocity a potřeby skrze hudební nástroje, i přijít s konkrétním problémem a pokusit se s pomocí terapeuta nalézt jeho řešení. Např. Přes komunikaci skrze hudební nástroje zahrát situaci a posléze, co by mi pomohlo změnit, aby se situace vyvinula k lepšímu. 

 

Byla to pro mě moc zajímavá zkušenost

 

S přáteli jsme se setkávali ke společnému muzicírování, někdy jsme hráli písně ze společného zpěvníku, jindy jsme zkoušeli trochu improvizovat, tedy hlavně s hlasem, ale někteří i s hudebními nástroji. Hodně nás inspiroval Hlasohled, kde jsem se s částí z nich poznala. 

 

Zakladatelka Hlasohledu je Ridina Ahmedová. „Hlas je nejpřirozenějším nástrojem člověka,“ píše na svých stránkách, pořádá hlasové dílny s různými lektory a zaměřením, sama také vede dílny. Jde především o radost z našeho hlasu či zpěvu. 

 

Když slyším známou píseň, přináší často vzpomínky, kde jsem ji slyšela poprvé, kdo mě ji naučil, s kým se mi nejlépe zpívala. Je mnoho lidí, kteří mě inspirovali k poslechu různé hudby, ke zpívání si, třeba i jen tak pro sebe… 

 

Od rodičů si pamatuji především písně Karla Plíhala a Leonarda Cohena, z rodiny také písně lidové, od dědečka pak ovlivněné šumavským krajem. S dědou se mi vždy zpívalo nádherně, zpíval od srdce a bylo to na hlase znát. Kamarádka ze společného zpívání, se kterou se stále vídáme, má moc krásnou barvu hlasu.  Znám od ní hodně písní, hlavně ty od Čechomoru přinesla s sebou na zpívání.  

 

Mnoho písní znám i ze sboru, kam jsem chodila a kde jsem poznala svou pozdější učitelku zpěvu sólového. Moc ráda na ni vzpomínám, myslím, že mě hodně ovlivnila, byla to vzácná osobnost. Měla v sobě jiskru, kterou dokázala předat dál a probudit ve Vás Vaše schopnosti.  

 

Kdybych měla vyjmenovat všechny, kteří mě ovlivnili skrze hudbu, myslím, že by se mohlo stát, že bych na někoho zapomněla… 

 

Zmíním tedy jen pár z nich – má druhá učitelka zpěvu a můj učitel na kytaru. Oba jsem poznala na akci Muzicírování – předávání zkušeností a společné hraní a zpívání na víkendovém pobytu. Tato má lektorka zpěvu mě naučila především uvolnit své tělo při zpěvu, poradila mi, abych se při zpěvu trochu usmála… Inspirovala mě i svými autorskými písněmi, ráda ji poslouchám doteď, jmenuje se Eliška Sýkorová. Můj učitel na kytaru je skromný člověk, který dokáže s kytarou i hlasem udělat divy, učil spíše klasickou kytaru, ale se mnou hrál i písničky. 

 

Ať už Vás hudba inspiruje ke zpívání si, tanci, psaní nebo třeba malování obrazu, hudba s sebou přináší jeden dar – spojuje lidi.  

 

Zajímavou hudební inspirací pro mě je Marta Töpferová. Zúčastnila jsem se několika akcí s ní, nejvíce mě ovlivnil pobyt na Kuksu, kde nás učila skládat vlastní písně. Bylo to moc krásné a podařilo se mi, najít v sobě zase další cestu k hudbě a hlavně textům. Marta je opravdu skromná a přitom velmi talentovaná. Zároveň všem doporučuji prostředí Kuksu, má to atmosféru. 

 

Já a můj muž máme oba rádi hudbu Pink Floyd a Queen. Naše mladší dcerka byla s námi na koncertě Queenie, u mě v bříšku, to bylo ještě zpočátku těhotenství.  

 

Největší zážitek a inspirace je pro mě hraní s někým či pro někoho. Když hrajete a zpíváte pro druhé, zároveň se vám dostává odezva od nich a vytváří se mnohdy nezapomenutelná atmosféra. Nedávno se mi něco podobného stalo z pozice dobrovolníka v Nemocnici Na Pleši.  

 

Když jsem smutná, jako pohlazení na duši nacházím hudbu Marty Töpferové a Milokraje, např. píseň Selené, nebo Elišky Sýkorové Vlaštovky či Suzanne od Leonarda Cohena. Pro pohodovou náladu některé písně od Queen, např. I Want to Break Free, nebo Proud Mary od Creedence Clearwater Revival. Ve vzácném čase pro sebe si podle nálady poslechnu např. Secret Garden, Čechomor nebo Pink Floyd či Scorpions. 


A co Vy, čtenáři? Co máte rádi?  

Je pro Vás hudba terapií nebo spíše inspirací? 



Nejnovější hodnocení článku

Přidat hodnocení článku

Recenzi k článku mohou zanechat pouze přihlášení uživatelé.

Komentáře k poslednímu článku

Komentáře k poslednímu článku

Komentáře k článku mohou zanechat pouze přihlášení uživatelé.

Obrázek autora Marie Kučerová!
Foto autora: Marie Kučerová!

Marie Kučerová

Mníšek pod Brdy

Psaní je pro mě možností vyjádřit své myšlenky, ponořit se do světa svých hrdinů a je zároveň chvilkou pro sebe....

Ilustrační obrázek článku !

Shlédnuto:
Foto autora: !
Ilustrační obrázek článku !

Shlédnuto:
Foto autora: !
Ilustrační obrázek článku !

Shlédnuto:
Foto autora: !
Ilustrační obrázek článku !

Shlédnuto:
Foto autora: !
Přihlaste se k odběru, pokud Vás zajímají novinky:

Buďte v obraze...