Jména postav - tvořte je originálně a chytře!

Bez nich by to nešlo, že? I když v literárním světě i v tom filmovém, se najdou výjimky, drtivá většina hrdinů, které obdivujeme, nebo nesnášíme na stránkách knih, jméno má.

A vybrat pořádné jméno pro svoje postavy může být kumšt, skoro stejně jako napsat samotnou knihu.

Poslední dobou mám tu možnost betovat spoustu rukopisů a nepřestává mě udivovat, jak někteří autoři tento aspekt příběhu podceňují. Dnes jsem si připravila souhrn nejčastějších chyb, se kterými se při pojmenování postav setkávám.

 

1. Mimo žánr 

Je libo drsného detektiva, jehož hlášky jsou ostré stejně jako břitva, kterou používá hlavní zloduch celého příběhu? Není problém, náš hrdina se jmenuje Aleš Rozkošný a je to…. Víte, kam tím mířím?

 

Stejně tak se v hororu moc neuchytí Charlott Elen a její milenec Edward Rayn. A ve sci-fi románu kapitán třetí třídy, Karel Vomáčka.

 

Někdy mám pocit, že to autor udělal schválně a ta absolutně nemístná jména, budou mít svůj důvod, ale nemají. Samozřejmě, je to vždy na vás, jak si postavy pojmenujete, ale poslat Esmeraldu a Fernarda, aby zlikvidovali partu zabijáckých mimozemšťanů, mi přijde přinejmenším úsměvné.

 

 

2. Za každou cenu originální

Další častý problém. Pokud se vyhnete bodu jedna, chcete vymyslet jméno, které tu ještě nebylo. A to mnohdy dopadá ještě hůř. Snad nejvíc tím trpí žánr fantasy a sci-fi.

 

Dočkáme se pak takových perel, u kterých si čtenář ani není jistý, jak se mají správně číst, natož aby si je zapamatoval. Třešničkou na dortu je už jenom šablona, kterou si dotyčný autor vybere a jede podle ní až do konce svého díla. Seznamte se prosím s Ateorindelem, Lediamselem, Fonaterikou, jejich úhlavním nepřítelem Korzadelem…. Občas tam šoupneme nějaký ten apostrof a máme hotovo.

 

Opravdu si myslíte, že obyčejné jméno, vám v tomto žánru nezajistí čtenáře? Slyšeli jste někdy o klukovi jménem Harry Potter??

 

V tomto bodě chci ještě zmínit další oblíbený způsob, jak si vytvořit jméno svého knižního hrdiny. Používání překladače. Není to nic složitého, napíšete si pár slov, která mají postavu charakterizovat, a překládáte do různých jazyků. Většinou vás pak nějaká cizojazyčná verze osloví a máte vítěze. To je ještě ta dobrá varianta. Pak máme, ale i takové umělce, co prostě nazdařbůh otevřou slovník latiny a na světě je neohrožená válečnice jménem Betula pendula.

 

 

3. Nesedí do prostředí příběhu

Tahle chyba se autorům vysvětluje nejsložitěji. Mají ke jménům svých hrdinů vztah. Jména nejsou nijak přitažená za vlasy a sedí i do žánru. Ale pak se hodně těžko prokousáváte milostným příběhem, kde se o lásku pere Elena a Sarah, které soupeří o srdce fešáka jménem Matt. To vše sleduje zákeřná Iris, dobrák John a zbohatlík Jack… a jejich peripetie se odehrávají v malé moravské vesničce v roce 1937. Takže asi tak.

 

Vymyslet jméno je těžké a ne vždy může na první pohled čtenáři sednout, ale pokud víte, proč jste ho do příběhu dali a stojíte si za tím, bude to dávat smysl. Pokud jste jen podlehli trendům, nebo poslední knize, kterou jste četli, dejte si s tím více práce. Vaši čtenáři, vaše postavy i příběh samotný si to zaslouží.

 

 

P. S. Víte, co to znamená latinsky Betula pendula? Je to bříza bělokorá vážení, takže s těmi slovníky a překladači opravdu opatrně.